PROČ RADĚJI UMŘÍT VÁŠNÍ NEŽ NUDOU?

Již několik let hledám slova, která bych si bez váhání nechala vytetovat a souhlasila bych s nimi i po letech, až má kůže nebude tak pružná a hladká, ale vytetovaná písmena půjdou na ni stále ještě zřetelně přečíst. Slova, která vystihují mě samou a můj postoj k životu. Našla jsem je. Když jsem si přečetla citát Vincenta van Gogha "I would rather die of passion than of boredom", věděla jsem, že to jsou TA slova, která mě vystihují a já s nimi beze zbytku souhlasím.

Vášeň může probouzet nejistotu, obavy, strach. Snad i proto je častým objektem vědeckého bádání a velkým tématem odborných i neodborných publikací. Psychologický slovník [1.] vášeň definuje jako stupeň emoce (intenzivní, dlouhodobá emoce). Obvykle se tím míní přilnutí k předmětu vášně (člověku, myšlence, věci, popřípadě hodnotě), který velice výrazně ovlivňuje myšlení a jednání jedince. Je zdrojem energie, vytrvalosti a vůle.

Jestli si myslíte, že vášeň je především pro nějaké snílky, romantické duše a slabochy, tak se velmi pletete. Vášeň je již na samém počátku našeho života. A velmi často je u zrodu geniálních myšlenek, heroických výkonů, velkých objevů a vynálezů. Nepoddávat se příliš silné emoci je jistě bezpečné a z nějakého pohledu i rozumné. Minimalizujeme příležitost stát se terčem posměchu, zklamání, psychického i fyzického vyčerpání... Snadno můžeme takto prožít pohodlně celý svůj život bez větší míry vzrušení. Jistě to lze. Zároveň však tím přicházíme o příležitost zažít něco jedinečného, nezapomenutelného. Naše stopa na tomto světě bude pak velmi lehce zaváta zapomněním pod nánosem času.

Poddat se této silné emoci zároveň znamená vystavit se velké míře rizika. Vášeň potřebuje odvahu! Z pomyslného kruhu bezpečí vstupujeme na tenký led, který se může kdykoliv prolomit a my se začneme topit v přemíře vlastní vášně. A to bolí. Srdce je zlomeno. Důvěra je zničena. O sebedůvěře ani nemluvě. Bez vášně by však horolezci nezdolávali nejvyšší vrcholky hor, skladatelé by nesložili velká symfonická díla, vědci by nevynalezli léky na smrtelné nemoci... Vášeň není jen nestabilita. Je to i odhodlání dokázat nemožné, překonávat své vlastní limity, a to bez jakýchkoliv záruk a jistot. Vášeň je energie, díky které dokážeme nespat, nejíst a veškeré úsilí vytrvale směřovat k vytyčenému cíli. Často jsme jen poháněni částečně iracionální emocí, kterou nazýváme vášeň.

Co se však stane, když naše vášeň je naplněna? Zažíváme euforický pocit štěstí a radosti. Pocit uspokojení. Útrapy jsou zapomenuty. A klidně se pouštíme do dalšího "dobrodružství", které nám spojenectví s vášní přináší.

Věřím, že prvek vášně může být i v každodenním životě. Vášeň vidím v umění si užívat maličkosti a krásy běžného dne. Vášeň spatřuji ve způsobu, jakým se staráme o své děti, partnery, rodinu a přátelé. Vášeň se může odrážet v naší práci. Věřte mi, že i daňový poradce může svou práci dělat s vášní (osobní zkušenost). Přeji si, aby se vášeň nikdy nevytratila z mého života. A to i přes riziko velké bolesti. Protože se stejně velkou intenzitou mohu zažívat pocit štěstí a radosti.


1. HARTL, Pavel; HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. Praha : Portál, 2000. ISBN 80-7178-303-X. S. 664.